Píseň Šalamounova patří k největším klenotům světové poezie. Vznikla před . několika tisíci lety a dodnes ukazuje, že nej základnější city člověka a lidské hodnoty se nemění, ale setrvávají – jsou věčné.
Zároveň platí, že krása a poetika Písně písní nejlépe vynikne v přebásnění. Kniha Daniela Rause je proto parafrází a dává přednost poetickému půvabu a srozumitelnosti před věrností původnímu textu. Autorův odstup od předlohy vedl paradoxně k oživení krásy Písně písní v té intenzitě, jak ji mohli vnímat někdejší posluchači.
Neméně zajímavé jsou dějiny Písně písní. Bez nadsázky je můžeme označit za zázračné. Doplňující text v závěru knihy sleduje podivuhodnou cestu Písně Šalamounovy staletími, její zařazení do souborů židovských a křesťanských svátých knih a následné interpretace.
Píseň Šalamounova je mostem mezi kulturami a náboženstvími. Vypráví o hledání čisté lásky bez postranních úmyslů.