Poučné příběhy pro komořího Lausa

Historia Lausiaca: příběhy egyptských mnichů sepsané biskupem Palladiem z Helenopole (asi 364—430), žákem slavného egyptského mnicha Euagria/Evagria z Pontu, pro kónstantinopolského dvořana jménem Lausos.

Palladios se jako mladík vydal podobně jako Jan Cassianus/Kassián do Egypta, aby poznal proslulé mnichy, jejichž životní styl a učení formulované v poučných výrocích (apofthegmata) byly přitažlivé radikalitou v následování Krista. Euagrios patřil do intelektuálního okruhu Euagria/Evagria z Pontu a také svatého Jana Zlatoústého. Jeho vzpomínky na významné postavy egyptských pouštních otců jsou cenným svědectvím přímého účastníka zlaté éry starověkého mnišství.

Čtenářkám a čtenářům, které zaujala apofthegmata pouštních otců, se tu otvírá širší vhled do jejich běžného života a duchovního světa. Palladios do svých poučných příběhů zařadil příklady pozitivní i ty méně následováníhodné.